ČESKÉ TRADICE
 
1 máj.jpg

Rubriky

Vítejte!

Toto je ukázkový text. Kliknutím na něj nebo na editační ikonku v jeho pravém horním rohu ho můžete přepsat – na vlastní uvítání, stručný popis stránek nebo představení své firmy. Logo Webgarden v levém horním rohu vyvolá přístup k nápovědě, technické podpoře a dalším užitečným funkcím.
Vítejte na naších stránkách, které jsou věnovány

               ČESKÝM TRADICÍM

Tradice je kulturní dědictví, které se předává z generace na generaci. Proto bychom Vám chtěly touto výstavou přiblížit několik tradic, kde se dovíte něco o velikonocích, dočesné,  dušičkách nebo zabíjačce. Dodržování lidových zvyků závisí na lidech, kteří je mají zakotvené v přirozených tradicích, dovedou jimi žít a nést je dál. Podle nás určitě přežijí i další generace….


Uspořádáme Vám samostatnou výstavu pod názvem české tradice

Přijedeme k Vám kdykoli a kdekoli.......


Naše tel. číslo - 607036852

motto- Chtěly bychom, starým a poškozeným panenkám oprášit jejich duši, vynést je ze stínu zapomnění a navrátit jim jejich urozenost, lesk a slávu.


Odkaz zpět na hlavní stránky - http://hackovanysvet.wgz.cz
 
Barborky.JPG
dan matek.JPG
Dušičky.JPG
1.máj.JPG
svatý Mikuláš čert a anděl.JPG
shazování kozla.JPG
zabíjačka.JPG
velikonoce.JPG
vánoce .JPG
Koncem ledna a v průběhu února se kolem vesnického stavení dělo cosi mimořádného. Lidé se připravovali na domácí porážku - na zabijačku. Ta bývala významnou událostí rodiny. Prasata chovaná na porážku byla krmena na co nejvyšší hmotnost. Před porážkou se praseti věnovalo více pozornosti, dostatečně se podestýlalo, aby se mu vyčistila kůže a zmizely z ní všechny vady. Aby se domácí zabijačka vydařila, bylo třeba předem dohodnout den, kdy se měla konat, objednal se řezník a samozřejmě se muselo vše připravit. Nesmělo se zapomenout na suroviny nebo na pomůcky, které byly potřeba k hladkému průběhu porážky a správnému zužitkování masa. Tradicí bylo rozesílání výslužek po sousedech v podobě polévky, masa, sádla a dalších specialit. Díky rozesílání výslužek se vepřové maso dostávalo i do jídelníčku sociálně slabších rodin, které si vepře nemohly dovolit chovat.
řezník Stáňa
řezník Stáňa
statkářka Vilma
statkářka Vilma
Adina
Adina
statkář Břetislav
statkář Břetislav
 pacholek Honzík
pacholek Honzík
děvečka Štěpánka
děvečka Štěpánka
14. únor - svátek připadající sv. Valentýnovi, který je patronem zamilovaných. Oslavy zamilovaných se připomínají již z dob dávno minulých…Od starého Říma. Slavil se za panování králů, císařů i později za demokratických vlád.
Podle legendy se tento svátek slaví na počest kněze Valentina. Ten údajně za zády císaře Claudia II. oddával zamilované páry, kterým bylo bráněno ve sňatku. Když se jeho tajné praktiky provalily, byl zatčen a popraven. Jeho poprava měla proběhnout 14. února roku 269 n.l. a na Valentýnovu počest připadá tento den svátek zamilovaných.
I u nás před několika lety, byl pro většinu lidí tento den významný. Po komunistickém puči v únoru 1948 upadl jeden z nejkrásnějších svátků lásky v zapomnění. Byla to však síla lásky, která po listopadu 1989 způsobila, že se k nám sv. Valentýn 14. února 1990 vrátil. Od této doby si hlavně mladší generace zvykla obdarovávat své milované různými maličkostmi.
Katie
Katie
Jaroslav
Jaroslav
V katolické tradici nastává po masopustu čtyřicetidenní postní doba před Velikonocemi. V Popeleční středu se konají v kostelích mše, na kterých se uděluje takzvaný popelec. Kněz uděluje popelem znamení kříže na čelo ( popelec) s formulí: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.“
Od popeleční středy lidé odložili pestré šaty a oblékli se do tmavého. Omezili jídlo, pití piva i kořalky, dokonce omezili i kouření.

První zmínka o hromadném žehnání věřících svěceným popelem je doložena až v jedenáctém století. Popeleční středě se lidově také říkalo Škaredá nebo Černá.
kněz Pavel
kněz Pavel
Jan
Jan
Pavel
Pavel
Karolína
Karolína
Florián
Florián
Zuzana
Zuzana
František
František
Otto
Otto
Olivia
Olivia
Otakar a Olinka
Otakar a Olinka
Veronika
Veronika
Velikonoce jsou významným svátkem křesťanů, kteří oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Velikonoce jsou tzv. pohyblivý svátek a připadají na měsíc březen či duben.
V domácnostech se často udržují staré velikonoční zvyky , jako je pečení beránka či mazance, zdobení vajíček, pletení pomlázky na pondělní koledování. Lidé si zdobí byty symboly jara, posílají si velikonoční přání.
Velikonoční nebo též Červené pondělí – chodí se na pomlázku, kdy muži vyplácejí proutkem ženy a ty jim na oplátku dávají vejce.
Markétka
Markétka
Jakub
Jakub
Michal
Michal
Alenka
Alenka
Marjánka
Marjánka
Dorotka
Dorotka
Rudýnek
Rudýnek
Anastázie
Anastázie
Zvyk políbit ženu na 1. máje ( 1.května) pod rozkvetlou třešní patří mezi relativně krátké tradice. Podle etnoložky Lydie Petráňové (Etnologie je společenská věda, jež se zabývá srovnávacím studiem kultur a společností) bylo až do 19. století nemyslitelné, aby muž ženu políbil na veřejnosti. Traduje se, že políbení má ženě zajistit krásu a přitažlivost po celý následující rok. Naopak pokud se dívka prvomájového polibku nedočká, znamená to u ní podle tradice uschnutí, bude se jí špatně dařit a nebude mít naději na brzkou lásku.
Dolores
Dolores
Pavel
Pavel
Sofie
Sofie
Marek
Marek
Věrka
Věrka
hejtman generálního štábu Alois
hejtman generálního štábu Alois
Den matek připadá v České republice na druhou květnovou neděli. Jedinečný den oslavující sílu a lásku všech maminek. Vždyť je to právě ta křehká bytost, která zná o vás věci, které si ani vy sami nepamatujete a dá se říci, že vás zná mnohem déle, než vy sami.
A tak alespoň jeden den v roce dejte prostor pro vděk, jenž jí náleží.
Oslavy matek sahají do historie - do doby antického Řecka a Říma.
Podle tradice by maminky neměly v tento den dělat žádnou těžkou práci - ale naopak se nechávat opečovávat ze strany svých blízkých a především pak ratolestí. Maminky se obdarovávají nejrůznějšími maličkostmi, ať už to jsou sladkosti, přání s básničkou, nebo řezané květiny.
Zemřelým maminkám se v tento den nosí na hrob bílé květiny.
Anežka
Anežka
Eliška a Těrezka
Eliška a Těrezka
Svatodušní pondělí je druhým dnem křesťanského svátku Letnic
(též seslání Ducha Svatého či Svatodušní svátky) a připadá na pondělí následující hned po Svatodušní neděli. Je to pohyblivý svátek, který vychází na pondělí 50 dní po Velikonocích.
Jelikož Svatodušní pondělí se u nás neslaví (např. v Německu nebo v Polsku mají v tento den volno), setkání se provádí o víkendu, kdy se lidé sejdou v odpoledních hodinách poklábosit, něco málo vypít a hlavně každý ochutnat chléb s vaječinou venku v přírodě.
Jak se praví - velikonoční období vždy začínalo vajíčky a také jimi končilo.
Honza Kopecký a Eliška Maléřová
Honza Kopecký a Eliška Maléřová
rodina Kopecka
rodina Kopecka
rodina Maléřova
rodina Maléřova
rodina Uherčíkova
rodina Uherčíkova
vdova Malíkova s dcerou
vdova Malíkova s dcerou
Magdaléna
Magdaléna
Na Pacovsku,(kraj vysočina) kde se pěstovalo mnoho máku, bylo okopávání všeobecnou slavností. A to i přesto, že šlo o velmi namáhavou práci. Okopávající ženy musely být po celý den (v parném červnu) střídavě sehnuty, střídavě na kolenou.
Ženy při okopávání máku měly vše dovoleno. Běda mužům, kteří šli v tu dobu okolo makoviště. Nejoblíbenějším „týráním“ kolemjdoucích byla záplava otázek typu: „Který je měsíc? Kdy kvete mák? Po čem je mák? Jak bude zítra? Co máme za den?“. Když takto všechny ženy, jedna přes druhou na chudáka pocestného spustily, žádný div, že vzal nohy na ramena a pelášil pryč z jejich dosahu.
Vilma
Vilma
Marinka
Marinka
Kamila
Kamila
Eliška
Eliška
Slávka
Slávka
Dorota
Dorota
Krista
Krista
Vincek
Vincek
Na svatého Jakuba 25.července bývalo zvykem Shazování kozla.
Kozel byl načančán, ověnčen kvítím a pentlemi a byl dovlečen k věži. Tam mu přečetli kázání a rozsudek. Následně byl z této věže shozen.
Dole pod věží na něho čekal dav lidí i s řezníkem, který držel nůž. Po pádu zvíře ihned podřízl, aby se dlouho netrápilo. Kozlova krev se zachytávala a využívala se v léčitelství, měla prý čarovnou moc a byla účinná. Zájem o ni měli i lékárníci. Někde řezník maso prodal hned, jinde z něj vystrojil hostinu. Hojně se tato tradice vyskytovala ještě v první polovině 19. století a potom začala velice rychle upadat, poněvadž začala být považována za hroznou a nechutnou. Asi poslední záznam o konání tohoto zvyku máme z roku 1879 z Vysokého v severovýchodních Čechách.
Ondřej s kozlem
Ondřej s kozlem
starosta Čech s chotí
starosta Čech s chotí
sestry Marešovy
sestry Marešovy
rodina Kopecká
rodina Kopecká
rodina Marečkova
rodina Marečkova
Johanka - prodavačka květin
Johanka - prodavačka květin
sestry Odložilovy
sestry Odložilovy
manželé Sedláčkovi
manželé Sedláčkovi
Klárka
Klárka
Večer před svátkem svaté Barbory (4. Prosince) chodívaly po vsi ,,Barborky.‘‘ Oděny byly bílé a přes obličej mívaly bílý závoj a na hlavě korunku nebo věneček. Bílá barva symbolizovala čistotu a nevinnost. Většinou chodívaly ve dvojicích či trojicích, z nichž jedna měla v ruce košík s jablky, ořechy a cukrovím, kterým podarovávala malé děti. Podle lidového vyprávění posílal ,,Barborky‘‘ na zem svatý Petr po zlatém provaze.
model mona

model mona

1 Barborka
model mona

model mona

2 Barborka
model mona

model mona

3 Barborka
model mona

model mona

děti
.
Na den 2.11. připadá svátek Památka všech zemřelých – DUŠIČKY.
Lidé vzpomínají na své zemřelé příbuzné a přátelé. V tento den se rodina schází na hřbitově, kde očistí okolí hrobu, pokládají věnce, květiny a zapalují svíčky. Pak se tiše modlí za spásu duší. Modlitba živých prý pomáhá dušičkám očistit jejích hříchy.

Také se věřilo,že o dušičkové půlnoci mají duchové bohoslužbu.

Bývalo zvykem, pro dušičky vyhazovat tento večer do ohně různé pokrmy, což bylo chápáno jako částečné vykoupení z hříchů nebo také jako dušičkám na přilepšenou.
model mona

model mona

Kamila
model mona

model mona

Eliška a Monika
model mona

model mona

Jan
Pro děti u nás je 5. prosinec dnem příchodu vlídného bělovousého starce, který je coby předvoj Ježíška odměňuje za to, že byly celý rok hodné.

Doklady o maškarních průvodech na Mikuláše sahají až do středověku
(14. stol.). Stěžejní postavou byl Mikuláš, čert a anděl. Průvod nejprve předvedl různé hry (divadelní), pak se pronášely proslovy a pak vcházeli do domů, kde se držela řeč o výchově a pak se podělily děti dárky za odříkanou modlitbu.

Před čertem v huňatém kožichu s řetězem, pytlem a dlouhým červeným jazykem se děti třásly od věků a nejen děti. Za to anděl byl symbolem dobra a s Mikulášem za hezky odříkanou básničku, dříve modlitbičku rozdával dobroty.
Měli bychom znovu najít úctu, k tomuto patronu chudých. K Mikuláši se traduje, že přijde i krátké oteplení, ale není to pravidlem.
sv. Mikulás
sv. Mikulás
čert
čert
anděl.JPG
Doris
Doris
Pavlínka
Pavlínka
Samuel
Samuel
Esttel
Esttel
Jorgen s dětmi
Jorgen s dětmi
Vánoce jsou křesťanské svátky narození Ježíše Krista.
S Vánoci souvisí doba adventní, která jim předchází a slouží jako příprava na slavnost. Vánoce patří spolu s Velikonocemi a Letnicemi k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Slavnost Narození Páně připadá tradičně na 25. prosince a Vánoce se v římskokatolické tradici slaví od jejího předvečera (večer 24. prosince). První záznamy oslav Vánoc křesťany pocházejí ze 4. století z Říma.
V Česku a dalších zemích s převládající římskokatolickou tradicí začíná oslava Vánoc na Štědrý den - 24. prosince, kdy je předvečer (vigilie) vánoční slavnosti. K Vánocům se pojí množství lidových tradic, k nimž se řadí vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které podle české tradice nosí Ježíšek, či vánoční cukroví.
Tixie
Tixie
Bonnie
Bonnie
Elinor
Elinor
Filip de Morney
Filip de Morney
Lord Richard Hazrd
Lord Richard Hazrd
Ornella
Ornella
Orea
Orea
sir Jon Willubi
sir Jon Willubi
sir. Robert Willubi  s rodinou
sir. Robert Willubi s rodinou
Jméno / odeslat anonymně
Opište prosím kontrolní kód "3585"
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one